Dokonalý život - 1.kapitola
24. prosince 2011 v 13:11 | Julianna Sweet
|
Povídka (Dokonalý život)
Východní obloha se zbarvila do růžové a smetanově šedé, což věštilo, že bude překrásný východ slunce. U mola se lehce pohupovala malá loďka a v dálce bylo slyšet ržání dvou koní, kteří se spokojeně pásli v ohradě. Z lesů kolem horského jezera jste mohli zaslechnout, jak se probouzí špačci a vlaštovky. A kdyby jste poslouchali ještě pozorněji, mohly byste slyšet, jak na vzdálené loučce kluše stádo laní se svými mláďaty. V dubu na naší zahradě naposledy zahoukal výr, než se uložil ke spánku.
Život dle mého (ne)gusta
24. prosince 2011 v 13:01 | Julianna Sweet
|
Blog (o mně)
Někdy si opravdu připadám neviditelná. Lidé mě nevnímají, občas se dívají skrz mě a někdy mě dokonce tak okatě ignorujou, že je to až k smíchu. Nejsem nějak extra oblíbená, vlastně nejsem vůbec oblíbená a už přestávám věřit v lásku, kterou jsem nikdy nepocítila.
Jediný člověk, kterého mám ráda a který mě má také rád, je můj děda. Nedokázala bych běz něj žít. A pomalu začínám přemýšlet, jaké to bude až zemře, protože je mu už 82. Ale na to teď nebudu myslet.
Žiju v malé vesničce na západě Čech, kde není škola ani obchoďák. Život tam mi vyhovuje. Něříkám, že někdy nemám chuť bydlet v nějakém větším městě.
Do školy dojíždím autobusem 3 kilometry.
Nemám ani moc kamarádů. Mám jen dvě kámošky, se kterýma se ale moc nevýdám, protože bydlí trochu dál.
Těším se na Vánoce? Ani moc ne. Každý má svátky plné pohody, jenomže u nás ta pohoda chybí.
Stejně vám ale přeji veselé Vánoce a šťastný Nový rok.
Julianna Sweet